Byla strašná zima... byl únor roku 2005 ... byla sobota ... já ležela v posteli ... byla jsem nemocná ... taťka seděl vedle mě a říkal, že jedou se Sašou vybírat koně ... já se na něj podívala, byla jsem moc šťastná, budeme mít koně, můj sen! ... ale poté mi došlo, že jsem nachlazená, že nemůžu jet s nimi ... bylo to strašné ... oči se mi zalily slzama ... co když koupí koně, který bude špatný? Nemůžu jet s nimi a vybírat! ... taková šance!!! Každý den se nejezdí kupovat první kůň, s kterým možná v budoucnu budu jezdit na závody ... a já jsem nemohla jet s nimi! Nemohla jsem ty koně ani vidět a vybírat si ... byla jsem nešťastná ... taťka řekl, že mi koně nafotí a pak ukáže, pohladil mě a odjel ... bylo mi 11 let ... schovala jsem se pod peřinu a brečela ...................

O týden později jsem byla skoro zdravá, sice ne úplně, ale musela jsem jet s nimi, tohle jsem prostě nemohla propásnout!  Taťka mi řekl, že "vyškrtli" z výběru Gastona a Rudyho pro nedobrou povahu atd. A tak jsme tedy vyrazili jen do 2 stájí, podívat se na 3 koně ... v autě nás jelo 5 : teta Saša, její syn Jonášek, můj taťka, Sašina kamarádka a pro dnešní den i jezdkyně Lada a já. Navštívili jsme nejdřív stáj, kde pobývala kobylka Astra. Byla to středně vysoká hnědka. Bylo jí asi 9 let, zamlada byla kočárový kůň, ale zranila se a tak teď byla na drezury a menší parkury. Všem se moc líbila, jen já z ní nebyla tak moc nadšená ... jeli jsme na druhé a poslední místo - do sportovní stáje Kubrický. Nabídnuti na prodej byli dva valášci Českého teplokrevníka - Voltaire a Minor. Voltaire (čti Voltér) byl cca.4letý mohutný ryzák. Byl opravdu hodný a celkem se mi líbil, ale pod sedlem zrovna dobrý nebyl, a tak jsem byla trochu zklamaná, že už si nakonec koupíme tu Astru, kterou jsem ani nevím kvůli čemu nechtěla... Šli jsme se podívat na posledního koně. Došli jsme k malinkému tmavému boxu, kde stáj malinký hnědý koník jménem Minor. Vypadal smutně, box neměl ani okna. Pan Kubrický nám ho nachystal a šlo se do haly. Teta Saša si na něho sedla. (Lada musela už odjet) Pozorovali jsme Minora a vypadal fakt skvěle. Byl ze všech nejmladší, měl 3 roky, ale pod sedlem chodil moc hezky. Saša dojezdila, nechala ho ošetřovatelce ze stáje a šli jsme se dohodnout s panem Kubrickým do klubovny. Popíjeli jsme horký čaj a domluvili jsme se, že bereme Minora. Dostali jsme papíry (průkaz původu atd.) a odjeli k nám do stáje, do B.U.K. Opava. Večer přijelo auto s vozíkem a Minor byl tu :) Byl strašně nervózní a divoký, lítal po boxe se řehtal. Takové trdlo byl ještě nejmíň 2 týdny, než se uklidnil. Vodili jsme ho na uzdečce a pak se na něm začalo jezdit. Hodně nám s ním pomáhal pan Zwinger. No Minora máme dodnes a je skvělý! Hodně vyrostl :) Sice je to takové naše pako, občas dělá vylomeniny jako kdyby byl venku poprvé, ale každý má své dny :D

Minor a Saša

Voltaire

Rudy a Lada

Astra a Jony

Gaston